Thajské kočky pocházejí ze Siamu – dnešní Thajsko. Přestože se jedná o nově uznané plemeno, thajské kočky se pyšní skutečně dlouhou a slavnou historií. První doložené zmínky se datují již do roku 1330, kdy jsou thajské kočky zmiňovány ve světově nejstarší knize o kočkách Báseň o kočce (Tamra Maew), která je uložena v Národní knihovně v Bangkoku. Kočky jsou zde pojmenovány jakožto královské kočky ze Siamu, neboť v té době byly tyto kočky považovány za svaté a věřilo se, že přinášejí štěstí. Z toho důvodu bývaly výhradně ozdobou a chloubou paláců siamských králů a buddhistických klášterů. Očím obyčejných smrtelníků zůstávaly po mnoho staletí skryty.
Kočky s barevnými odznaky a fascinujícíma modrýma očima a tmavým zbarvením na ocase, nohách a uších jsou zobrazeny jako domácí zvířata královské rodiny.
Thajská kočka
Suphalak, Korat, Thajská kočka, Ninlachak
Thajské kočky byly a dosud jsou v zemi původu nazývány Wichien-Maat, což znamená v doslovném překladu měsíční diamant.
Za jejich rozšíření vděčíme především osvícenému siamskému králi Ramovi V. (1868-1910), který v letech 1897 a 1907 při svých diplomatických cestách dvakrát navštívil Evropu a několik těchto vzácných zvířat s sebou přivezl. A tak se první thajské kočky dostaly jako královské dary do rodin předních evropských panovníků, těšily se přízni britské královny či ruského cara. Poprvé byly veřejnosti představeny v roce 1885 na světové výstavě v Crystal Palace v Londýně. Ušlechtilé a exoticky vyhlížející kočky vzbudily obdiv a nadšení. Zájem veřejnosti byl obrovský. Dobový tisk je popisuje jako středně velké kočky vyvážených proporcí s kulatou hlavou a s poměrně dlouhými končetinami. Jejich povaha je popisována jako „podobná psí”. Z této doby se dochovaly také první fotografie těchto koček.
Již v roce 1902 je v Londýně založen Klub chovatelů siamských koček a o rok později stanoven i standard plemene. Během dalších let jsou chovní jedinci dováženi i do USA a Ruska. Tak započal rozvoj a obrovská obliba královských koček ze Siamu, která trvala bezmála padesát let.
Kolem roku 1950 se názor na vzhled siamských koček začíná štěpit. Objevují se tendence modernizovat vzhled plemene. Vliv příznivců nového „moderního” pojetí, který preferoval trojúhelníkovitý tvar hlavy, klínovitý profil a velmi štíhlé tělo a končetiny, nakonec převažuje a vede dokonce k přepracování plemenného standardu pro siamské kočky tak, aby lépe odpovídal novému šlechtitelskému záměru. Ovšem ne nadlouho, již od konce šedesátých let sílí zejména ve Velké Británii hlasy volající po zpětné obrodě původního vzhledu plemene. Získat vhodné chovné jedince však nebylo lehké. Chovy královských koček ze Siamu v Thajsku i v Evropě v té době již neexistují a chovatelé jsou nuceni s velkým úsilím po celém světě vyhledávat zvířata nesoucí původní vzhled, povahu a zdraví koček přivezených králem Ramou V. z Thajska. Jejich úsilí vrcholí v roce 1990, kdy jsou siamky tradičního typu uznány jako samostatné plemeno s vlastním plemenným standardem a oficiálním názvem Thajská kočka (Thai Cat). V současnosti toto plemeno uznává většina světových felinologických organizací GCCF, CFA, TICA, WCF a FIFé.
Thajské a siamské kočky mají tedy společné kořeny.
Thajská kočka je elegantní a robustní, patří do kategorie středně velkých koček se silnějšími, rozvinutějšími svaly a vyváženými proporcemi. Mezi její typické rysy patří kulatá hlava („tvar jablka”), modré oči a poměrně dlouhé nohy. Srst je krátká, přiléhavá s mírnou podsadou.
Siamská kočka je středně velká kočka se zadníma nohama delšíma, než jsou přední. Tělo je pevné, svalnaté a štíhlé. Mezi její typické rysy patří trojúhelníkovitá hlava („kunovitý tvar”), modré oči a velké uši. Srst je krátká, téměř bez podsady.
Thajská kočka / Siamská kočka
V současné době rozlišujeme u thajských koček 6 barev: sial, blue, chocolate, lilac, red a cream. Odznaky (points) jsou rovnoměrně zbarvené, přičemž jsou vždy v odpovídající barvě tmavší, než základní barva srsti. Pojmem odznaky se rozumí, že maska, okrajové části uší, nohou a ocasu mají tmavší barvu, než je barva srsti na těle. Srst thajské kočky je plně vybarvena zhruba v jednom roce. Zajímavými variacemi k výše uvedeným barvám je zbarvení tabby (odznaky jsou „mramorované“) a tortie (odznaky jsou „želvovinové“). O varietách thajských koček je podrobně pojednáno zde .